Trasa : Gemona, Tarvisio, Vilach, Osiach, Dolní Dvořiště
Z Gemony se nám nechce nikam daleko přejíždět, protože stále nemáme naplánovanou trasu kudy a hlavně kam. Nakonec jsme se rozhodli pro Ideál CampingLampele. Kemp je kousek od Vilachu a nachází se v zadní části jezera. Je to naše druhá návštěva v tomto kempu. Stále jsme v jejich databází a tak si nás najdou podle telefonního čísla a není třeba nic vyplňovat, jen zkontrolovat. V kempu je restaurace, ráno se dá koupit čerstvé pečivo a je možné přijet bez rezervace. Tento rok nás dokonce překvapilo, že kemp byl poloprázdný. Místa bylo hodně a parcelu jsme si mohli vybrat. Psi se sice v jezeře koupat nesmí, ale pokud se jde do zadní části, tak se dají namočit. Nám to stačilo. K dispozici je psí sprcha a venčící plac. Nejsou zatím žádná vedra a tak ani to koupání není priorita. Dáme přednost procházkám.
Kolem jezera jsou kempy a soukromé penziony, nebo místa zarostlá. K jezeru se během našeho chození nedá nikudy dostat. Další namočení je až v Ossiachu, kde je sice koupání zakázáno, ale smočení psů je tolerováno. Našim cílem je vždy příjemný bar, který jsme objevili v době covidu. Poté přes Ossiach zpět do kempu. Počasí je stále příjemné, žádné vedro. V kempu zůstáváme 4 noci, to je tak akorát na vycházky po zdejším okolí, než se cesty začnou opakovat. Konečně můžeme říct, že cestujeme se počasím, tady nám to opravdu vyšlo. Na další dny se předpovídají teploty přes 30•C. Balíme a přes dvě zastávky ještě v Rakousku se vracíme zpět do ČR.
Trasa : Tarvisio, Gemona del Friuli, Udine, Lignano Sabbiadoro, Gemona del Friuli. Celé to jedeme mimo dálnice. Bella Italia. V Itálii je vždycky pohoda, ať se děje co se děje. Káva, dobré jídlo, příjemní lidé, Italština. V italském prostředí se zvládne vše, i to šílené letošní červnové počasí. Tak nějak máme pocit, že je všechno naopak, to počasí si nás letos vybralo a cestuje s námi. Bouřky přibírají na intenzitě, vody je víc a ještě se k tomu zvedá vítr. To nás přinutilo, že z Rakousko/Italských hranice jedeme bez pauzy, naštěstí obě holky spí. Naším dalším cílem je Gemona del Friuli. Nejdřív pořádný nákup potravin na snídaně a večeře, balíky balené vody, nezapomenout ovoce a zeleninu. Tady je to kvalitnější a lepší za téměř stejné nebo levnější ceny. Takže z domova skoro nic nevozíme. Holky budou v autě čekat zhruba hodinu. Počasí je chladné, tak z nás nikdo nebude ve stresu a holky budou navíc šťastné, že v tom dešti nemusí ven. Obytné auto je prostorné a k dispozici je voda a možnost pohybu, je to dost velký rozdíl, proti osobnímu autu. Z nákupu rovnou do kempu Ai Pioppi. Prší a Prší. Jezdíme sem už několik let každý rok 4x, cestou na jih a zpět, během naších dvou každoročních cestování po Itálii. Jsme tu známí, takže check in probíhá rychle a ještě dostaneme dobrou italskou kávu. Když jsme v tomto kempu byly poprvé ještě s Tessy a Appia. Kemp byl poloprázdný, moc lidí ho pravděpodobně ještě neznalo.V horní části nebyly ještě vybudovaná místa pro karavany. V současné době se rozšiřují dokonce horní karavanová stání. Kemp žije stále stejným pravidlem. K večeru se zaplní a ráno vyprázdní. My tu zůstáváme většinou dvě noci. Jsou tu hezké procházky a pohled na ty hory nás fascinuje. Máme zaparkováno, vytaženou markýzu, kterou zase díky silnému větru musíme zatáhnout. Přestalo pršet, tak vyrážíme s holkama na procházku. A koukáme a koukáme. Tolik vody tady nikdy nebylo. Dokonce se nedá projít ani náš běžný okruh. Roky vysušenou říčkou se žene voda úžasným proudem. Je jí tolik, že je zaplavený i můstek a okolí. Nu což vracíme se a jdeme do kopců.
První noc pěkně bouřilo a byl silný vítr. Všechno jsme raději na noc uklidili. Druhý den bylo střídavě a vypadalo to, že počasí se konečně zlepšuje. Když vyjíždíme k dalšímu cíli, konečně svítí sluníčko a otepluje se. Do Lignana přijíždíme ve dvě odpoledne. Zdá se, že to je v kempu první den, co neprší. Všude na parcelách vlhko a louže na cestách. Kemp je úplně plný. Máme trochu smůlu. Nelíbí se nám přidělená parcela a tak žádáme o přidělení jiné. Vyjdou nám vstříc, jen jak je kemp z 95% plný, není to jednoduché. Nakonec souhlasíme s místem na úplném konci kempu mezi chatkami.
Ukázalo se, že to byla velmi dobrá volba. Klid, parcela je trochu vyvýšená oproti okolí, tak máme všude sucho.
Toto je náš dlouhý pobyt a tak, máme rezervovanou i psí pláž, tzn. recinto, tedy box s lehátky a slunečníkem.
Holky jsou hodně v pohodě. Brigi miluje vodu a tak se vyřádí s jinými psy. Appia, jako klasicky vstoupí pouze po břicho. Občas se nechá přemluvit a jde o kousek dál. Pokud ale chceme, aby si zaplavala, musíme ji donést dál. Bývá to komická situace, Brigi pak plave s ní a skoro to vypadá, že na Appii dává pozor. V boxu pak holky hezky odpočívají, najdou si stín, nebo se suší na sluníčku. Mají všechno pohodlí k dispozici. Pravdou je, že cena za pláž je téměř stejná jako cena za kemp. Ale stojí to za to.
A to počasí? Jakpak vyšlo u moře? No celkem dobře, žádná příšerná vedra, spíš občas sem tam mráček. Dešti odzvonilo. Jediné co nás trochu zaskočilo, byl písek ze sahary, který udělal nad celým pobřežím mrak, který skoro nepropustil sluníčko. Vydrželo to dva dny a ovzduší bylo špatné i hůř se dýchalo. Pobyt pomalu končí a my přemýšlíme kam dál. Je jisté, že Gemonu nevynecháme a tam se rozhodneme.
Stále je takové přijatelné počasí, žádná vedra. Říčka v Gemoně je opět vyschlá, jak jsme zvykli a je příjemně na procházky po okolí, tak toho využíváme naplno. Zůstáváme opět dvě noci
Trasa : Praha – České Budějovice – Linec – Salcburk – Dolní Dvořiště – Traunsee – Goeling – Tauernaml – Lungau – Villach – Tarvizio
Vždycky jsme byli hrdí na to, že se umíme pohybovat jen s dobrým počasím. To pro nás bylo vždycky klíčové a vycházelo nám to. Jen letos se to ale tak nějak trochu zvrtlo. | Naše naplánovaná trasa, včetně variant nás přinutila změnit nejen čas výjezdu, ale i itinerář. Také jsme museli přemýšlet o změně outdorového oblečení pro nás i pro psí holky. Hlavně nezapomenout pláštěnky a bundy. Zatímco v Česku bylo teplo a slunečno, naše naplánované cíle ovládaly bouřky a bičoval déšť a vše s tím spojené. Nu což : řekli jsme si, „Není špatné počasí, jen špatné oblečení a vyrazili jsme směr jih.
Vyjeli jsme netradičně v 6 ráno. V tom deštivém počasí se nám nechtělo startovat na noc. Natankovali jsme v Dolním Dvořišti, levnější naftu, než v místech našeho bydliště. Kochat se krásama přírody a projít se někde, kde se nám líbí. V dešti se nám nechtělo. Už v 11.30 jsme dorazili do prvního cíle Traunsee – Rakousko, Strandcamping. Lokalita kempu : nachází se v obci Altmunster, na západním břehu jezera, které je součástí oblasti Solná komora. Kemp nás překvapil, čekali jsme větší místo podle informací, co jsme dohledali na internetu. Kemp je celkem malý, hned pod silnici, restaurace nefungovala. Kromě nás tu byl jeden pár lidí se stanem a jeden obytný vůz. Kdo by taky v tomhle počasí jezdil k jezerům, že? Všichni jsme byli Češi, to bylo ještě víc úsměvné. Špatná volba by to nebyla, pro krátkodobý pobyt, velmi dobrý. Kemp má vlastní pláž, i když malou. Namočení psů nikdo neřešil. Bohužel díky počasí všude bláto a tak psí holky jsme museli, trochu umýt a osušit. Zvlášť když Brigi objevila perfektní parfém – čerstvý hnůj. Ona vodu miluje, ale vymýtí toho perfektního parfému se bránila. Počasí se nelepší, i když už déšť má větší pauzy. Proto jsme se rozhodli pokračovat v cestě směr Itálie. Celou cestu nám pršelo způsobem, jakoby někdo přímo ze shora vyléval kýble vody. Byly okamžiky, kdy vůbec nebylo nic vidět, navíc vlhko a přední sklo se nám cestou mlžilo z venku. Když se zdálo, že bude od deště chvíli klid, rychle jsme vyvenčili psí holky, a to na Rastplatzu Goeling a následně na Tauernaml, kde jsme udělali každoroční fotku. Také jsme něco pojedli u benzínky.
Celou cestu prší a prší a tak jsme udělali výjimku. Projeli jsme Rakousko/Italskou hranici a nezastavili jsme na první italské benzinky, jako vždycky, na první italské kafe.
Trasa : Dolní Dvoříště – Vilach Cesta obytným autem, ubytování v kempech
Pokud cestujete se psem, je třeba si uvědomit, že v kempech většinou do jezera nesmí. Někde se dá popojít a najít příjemné místo, jinde je celý prostor soukromý a vstup nenajdete, někde alespoň na smočení porušíte zákazy. Pokud je teplo nikdo vás nevyhání, pokud se chováte slušně a psi nikoho neobtěžují.
Výcvikový prodloužený víkend, plemene Český strakatý pes. Tento typ strakaté akce je naše premiéra. Nu což, všechno je jednou poprvé a tak se těšíme. Cvičit bude Brigita z Horského předměstí. Povzbuzovat z pozadí ji bude seniorka Appia Amorevita. Místo : Kemp ALEGRO, Hořice v Podkrkonoší Pořadatel : Spolek Českého strakatého psa
A je to tady : Předpověď počasí nevalná. Vytrvalý déšť, kroupy, bouřky. Bereme to jako poplašnou zprávu a vyrážíme.
VyrážímeKostel sv.Filipa a Jakuba
Cestou ještě sebereme alespoň jeden bod to Strakaté turistiky, a to téma měsíce FILIP. Odpoledne dorážíme do kempu a parkujeme na stejném místě, jako vloni, kdy jsme byli na akci Staří ale Dobří. Kemp nemá chybu a ani tato druhá akce na stejném místě chybu neměla. Trénuje se 2x denně 3 hodinový blok ráno a 3 hodinový odpoledne. Jako sporty máme Nosework, Hoopers a Rallye Obedience. Pro Brigi velká výzva a jak bylo vidět, klidně bychom se do všech sportů mohli pustit. Nejvíce nás chytl NW, sport, který ani nebyl v mém plánu. RO taky dobrý, jen se naučit číst ty karty. Pes v pohodě, psovod si zavařuje mozek. Na Hoopers jsme se moc těšili, ale byl to pro nás nejslabší článek, něco nám tam nesedlo.
NWRO nácvik chůze bokem
A počasí. Člověk by skoro řekl „Je to v hlavě“ . Vyšlo. Pršelo, i kroupy padaly, ale v polední pauze nebo v noci. Žádná katastrofa se nekonala. Za nás velká spokojenost a výsledkem byl unavený pes. Brigi konečně našla vypínač. Náročné to bylo i pro Appii.
