Závěr letošního delšího cestování končí tam, kde měl vlastně začínat. Leč stejně jako vloni, díky situaci Covid 19, byl kemp v době, kdy jsme měli rezervaci, zavřený a tak nás odsunuli až na konec září. Safari kemp, Dvůr Králové je vždy celoročně plný. Rezervace se otevírají každý rok už 1.února a naplní se velmi rychle. Jako každoročně je ZOO pro nás a hlavně pro holky z růžového stanu, velký zážitek. surikaty a opice všeho druhu vedou. Letos byly fascinované také lvicí s mláďaty a ptáky. Velmi je zajímala také hyena a zdálo se, že zájem byl oboustranný. Kemp je super a čistotou a sociálním zařízením může konkurovat zahraničním 5* kempům.
Po příjezdu domů, holky vůbec nechtěly pochopit, že cestování na nějakou dobu končí. Dostat je z obytného auta je vždy po návratu nadlidská síla. Milují cestování a my jsme za to vděční. Prostě pelech v obytném autě je takový nadpelech i nad sedačkou.
Zpět v ČR a krátká zastávka v naší základně. Vyprat a vyměnit styl oblečení z lehkého na teplejší. Naše další cesta vede po té slavné, stále opravované dálnici D1 ze Středních Čech na Moravu. Konkrétně do areálu Rio-Star v Moravském Berouně na 12.ročník setkání plemene Českého strakatého psa. Naše jízda zpočátku byla pohodová. Dokonce jsme si chválili, že je D1 po opravě krásně průjezdná a konečně nedrncá. Jenže to se zvrtlo před Brnem a dál už jsme popojížděli poskokem až na místo našeho cíle. Cesta nám trvala celkem 5 hodin. Samotný areál Rio-Star se nachází na okraji obce Moravský Beroun v Olomouckém kraji a je bránou do Jeseníků, a tak atmosféra vesniček, lesů a vlastně celého okolí areálu je nezapomenutelná. Areál samotný pamatuje a připomíná hodně minulé století pionýrských táborů. Ubytování v chatičkách. Na setkání ČSP byla moznost i vlastního obytného auta, nebo stanu. K dispozici pár přípojek na elektřinu. Voda pouze v umývárnách. Jídelna, myslím, že na dobu covidovou moc hygieny nepobrala. Kuchyně nás nenadchla, ale bylo to jedlé, tak jak to na velkých akcích býva.
Šumava 2. část se moc nevydařila. Nějakou dobu jsme byli blokováni, neb karavan zůstal v servisu. Vichrem zlomená markýza byla nahlášena pojišťovně. Naštěstí nás zachránila firma Rakar, firma, která nám karavan dovezla. Nejenže vyřídila pojišťovnu, ale dokázala sehnat nesehnatelné, novou markýzu Thule. (Pozn. proč nesehnatelné, díky covidu, je spousta zboží nesehnatelná, buď se nevyrábělo, nebo se nedodalo.) Na karavan s novou markýzou jsme čekali 10 dní a hned další víkend vyrážíme. Tentokrát směr, jak jinak, než Itálie. Počasí nic moc, ale na to jsme zvyklí, většinou každoročně v této době jedeme za deště. Vyjíždíme v podvečer a jako obvykle tankujeme v Dolním Dvořišti naftu za 28,90. Úžasná to cena proti Praze a okolí. Náš cíl je dojed na spaní až na odpočívadlo Golling, kde je vidět nádherný východ slunce. Ano nedošlo nám, že v dešti a mlze asi žádný východ slunce neuvidíme. Navíc dost špatně se tu venčí psy, jen parkoviště a umělá tráva okolo McDonalda. Jako každoročně je tu hodně plno.
Prší celou noc. Ráno rychle venčíme, dáme kávu v mekáči a vyjíždíme v sílícím dešti dál směr Villach. Je to cca 170 km a jaká změna. Ve Villachu neprší a my konečně můžeme holky parádně projít.
Přemýšlíme kam dál. Zůstat ještě v Rakousku, nebo se posunout do Itálie. Rozhodli jsme se pro jistotu. Itálie kemp Ai Pioppi, Gemona Friuli. Kemp známe a víme, že je tam vždycky fajn. Rodinný kemp, žádný luxus, ale vše potřebné a čisté je k dispozici. Vzhledem k umístění kempu, obytných aut tu není tolik, jako menších vestaveb a hlavně hodně stanařů. Je možné si pronajmout i malou chatku.
Toto místo milují i naše hospodské povalečky. Neomylně vždy míří rovnou do baru, při každé procházce. Dalším cílem je oběd. Ristorante da Michele, Palazzo dello Stella. Rovněž nám důvěrně známé místo. Je tu velké parkoviště, možnost vyvenčení holek a hlavně výborná kuchyně. Negativum je množství koček. Zvlášť pokud se nějaká rozhodně ukázat v momentě, kdy jsme ještě nedojedli. Po výborném obědě jedeme rovnou do Cavallina. Nejdříve do supermarketu nakoupit vše potřebné na týden pobytu a pak rovnou do kempu. Dog camp Cavalino-Treporti. Pro nás je ten nejlepší psí kemp co jsme poznali. Rezervaci děláme každoročně hodně brzy a vždy dostaneme jednu z preferovaných parcel. Vzhledem k situaci covid, jsme pro jistotu rezervovali po internetu i beach service, což se ukázalo jako oprávněné. Check in máme přesně ve 3 odpoledne a s radostí zjišťujeme, že opět máme super parcelu a letos tu nejlepší, kterou jsme dali do preferencí. Je tak velká že se ani nedá celá využít, ale zase máme odstup od ostatních karavanů a jsme na kraji, což nám zjednoduší výjezd, než na loňské parcele z které se velmi těžko dalo vyjet, díky stromům a velikosti našeho obytného auta.
Rychle zaparkujeme, připojíme se na proud a mažeme k moři, pak do baru. Tam nás neomylně opět táhnou holky. Kemp už znají jaké své tlapky. Pozorujeme, že kemp je tak plný, jako jsme ho nikdy plný neviděli. Volné parcely tu letos nejsou žádné a když tak, jen chvíli, než se vymění noví přijíždějící. Plná je i pláž a lehátka. Psi našich sousedů jsou přátelští a tak instalujeme kolem karavanu síť, abychom holkám ohraničili místo kam až a kam ne. Tohle chápou perfektně a výhoda je, že pokud jsou pod dohledem nemusí být na vodítku.
Cavallino
V baru se nic nezměnilo a holky stále mají respekt před vodou v bazénu. Ač jeden ze tří bazénů je pro psy, holky jsme tam do vody nikdy nedostali. To nás nijak ale netrápí, alespoň si v klidu můžeme dát drink. Užíváme si na plné pecky, pěkného počasí, moře, italské stravy. Snídaně a večeře z vlastních zdrojů, co jsme nakoupili před příjezdem do kempu, případně objednáme pizzu. Obědy vždy v restauraci. Dog friendly je jich tu několik a tak střídáme.
Pláž je otevřená do 21 hodin a tak nejhezčí jsou večerní venčení a večerní drink na pláži. Bohužel čas letí a nepodařilo se nám prodloužit pobyt o pár dní, jako každý rok. Kemp je prostě plný a na každé místo je rezervace. A tak přišel čas na balení a přemýšlení kam pojedeme. Nebylo to těžké, nechtěli jsme nic hledat a tak jsme se opět vydali do Gemony, přes nákup a restauraci a užili si zbytek dovolené opět v kempu Ai Pioppi. Vypadá to, že tento kemp asi přibude k našim oblíbeným zastávkám, jednak je to lepší varianta, než přespávat na odpočívadle a pak je zde možné příjemně vykrýt volný čas, který nám ještě zbývá do přesunu na další místo.
Celkem jsme ujeli : 1633 km Nafta byla nejlevnější v Dolním Dvořišti. Villach € 1,629/l za stejnou cenu jsme tankovali i u Mondsee. Fotogalerie z tohoto výjezdu je zde
Pokračujeme tentokrát na Moravu na setkání plemene Českého strakatého psa.
Aneb závěr našeho prvního letošního cestování Navštívili jsme : Olšina, Plzeňsko, U Kukačků, Rakousko, Itálie Moře, Itálie Agroturismo Na začátek cesty
cestováni se psem kempy ČR
Milujeme Šumavu. Autokemp OLŠINA je naše srdcovka. Další letošní zastávka, plánovaná na 10 dní je tedy zde. Má to takový relax, sedět a koukat na Lipno. Projít se se psy po okolí. Trochu si zaplavat. Je to s podivem, ale i holky tu vodu tady milují. Neplavou, ale rády se brodí. Přijeli jsme v pátek odpoledne. Deštivé počasí i tady zanechalo silně podmáčenou půdu a tak nám není dovoleno zaparkovat, jako každý rok u křivého stromu. Místo jsme dostali na první terase, no trochu dál k vodě, ale volný výhled.
Olšina je kemp, kam vždy jezdilo hodně Němců a málo Čechů. Je to jeden z důvodů, proč to tu máme rádi. Není strach, že se nám tu něco ztratí. Kemp byl vždycky hodně plný. Doba covidová situaci změnila. Stejně jako vloni je tu zahraničních bydlíkářů minimum. Naopak Čechů přibylo. Ale i tak je kemp celkem poloprázdný. Užíváme si klidu, holky mají spoustu prostoru na volný pohyb, i když stále jen pod dozorem. Při procházce do Černé jsme si všimli nově vybudované cyklostezky a tak jsme ji hned využili. Vede celou dobu kolem Lipna. To jsme dost ocenili.
cestováni se psem kempy ČR
Po večeři odpočíváme u bydlíku a těšíme se na západ slunce. Západy tu jsou úžasné, možná proto se nám tady tolik líbí. Máme spoustu fotek, které každý rok uděláme. Je krásný, teplý večer, sedíme venku skoro do půlnoci. Poté návštěva sprch a pak najednou, nečekaný poryv větru. Snažíme se zavřít markýzu, ale nedá se udržet.
Ráno kontrolujeme škody. Ano růžový stan přežil bez úhony. Markýza se odlomila na jedné straně od auta a zdeformovaly se lišty. Nemáme ji utrženou jako ostatní, kteří také nestačili včas zatáhnout. Dole u vody je utržený od obytného auta celý předstan. Všechno je jednou poprvé, ale je jasné, že tohle už zažít nechceme. Auto je v tomto stavu nepojízdné a tak řešíme co dál. Hledáme servis na internetu. Zjišťujeme, že markýza Thule je nedostatkové zboží. Jediné co jsme našli byla dodávka 5 – 10 dní a zavřený servis tam, kde by byla k dispozici. Je to jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli markýzu zajistit provazy a lepenkou. Celkem odborně na přepravu. A jedeme domů. Na pondělí jsme dohodnutí ve firmě, kde jsme obytku koupili. Závěrem : Nová markýza byla namontovaná za 9 dní a tak je před námi další cestování, jen s malou pauzou.
Když se řekne Na Plzeň, ihned se mi vybaví povídka od Šimka a Grossmanna „Na Plzeň Vávro, Na Plzeň“ – Výlet s lomcovákem. Jsou tu také jiné spojitosti. Např. Nefiltrované Plzeňské pivo, Restaurace u Salzmannů, Šenk na Parkánu, To byl jeden z důvodů, když jsme řešili kam pojedeme dál, proč jsme se vydali směr Plzeň: Volba padla na autokemp Veselý Habr. Hledali jsme klidné místo s restaurací a rybníkem.
Kemp se nachází uprostřed lesů. Možná proto byl problém s parkováním na louce, která po silných bouřkách byla silně podmáčená a najít suché nerozježděné místo byl tak trochu oříšek. Naštěstí v příštích dnech se očekává slunné a teplé počasí, doufáme, že louka trochu vyschne. Kemp je obsazený jen z části, klidu si tu užíváme dost. Myslím, že v současné době je už málo míst, kde je špatný signál pro mobilní internet. Takže máme odpočinek se vším všudy. Trnovský rybník je vhodný na koupání spíše pro děti a psy, my jsme ho nevyužili, hodně mělký ale čistý. Pocachtaly se jen holky. A nejen v rybníku, ale i ve Voldušském potoce.
Užili jsme si dost procházek po okolí plné lesů. Rybník se dá krásně obejít a procházkou dojít i do sousedního kempu. To co jsme od kempu očekávali, kemp splnil. Hodnocení : To kladné vyplývá z popisu nahoře. Negativa: Ve sprchách tekla pouze studená voda, i když sprchy byly zadarmo, otužovat jsme se neměli v plánu. Trochu nám vadila neposekaná tráva, ale mohlo to být díky deštivému počasí ve dnech než jsme dorazili. Vyjeté koleje na místech pro parkování byly také nepříjemné. Člověk musel dávat pozor kam šlape, aby nedošlo k pádu. Škoda, že ti dovolenkáři co to způsobili, to po sobě nedali do pořádku.
Kde se dobře jí a Pije
No přece v Plzni! My sem jezdíme hlavně za českou kuchyní a plzeňským nefiltrovaným pivem. Plzeňské restaurace oceňují i naše dvě psí hospodské povalečky. A když jsme na Plzeňsku další zastávka nemůže být nikde jinde, než v Plzni. Letos opět volíme restauraci na Parkáně. Hlavním důvodem je parkování toho našeho kolosu .
cestováni se psem
A kousek procházkou do centra. Po dobrém obědě jdeme zkontrolovat kašny a hledáme místo na dobrou kávu a zákusek. Jak v restauraci, tak v kavárně ihned holky dostaly misku s vodou.
Rozhodli jsme se cestovat podle počasí a proto při obědě v Rakousku padlo rozhodnutí vyzkoušet kemp u Lipna U Kukačků. Ve FB skupině karavanistů má dobré recenze, tak uvidíme.
Přijíždíme odpoledne za slunečného počasí. Hned na recepci nás čekalo překvapení. Manželský pár před námi, informoval, že není očkovaný ani nemá test. Na web stránkách kempu je uvedeno, že ubytovat se mohou pouze lidé očkovaní, ti co covid prodělali a ti co mají negativní test. Přesto je do kempu pustili. To co by se v zahraničí nestalo, je v česku běžná situace. Bydlení jsme postavili skoro na samém konci kempu. To jsme ale netušili, že pro vodu a do sprch to bude slušná procházka. Jsme v ČR a tak si uvědomujeme, že nemůžeme nechat nic venku bez dozoru. To nás trochu stresuje. Ani jsme netušili, že v noci v kempu budou vykradeny nějaké stany. Obezřetnost na místě. Smutná to záležitost. Hodnocení : Kemp má písčité pláže a pláž pro psy, i když ty se stejně můžou koupat všude. Pozvolný přístup do vody a Lipno čisté, skoro jako jezera v Rakousku. Jde objednat ranní pečivo a obědy v místní restauraci nás neurazily. Na venčení a procházky tam moc možností není. Po cyklostezce doprava, nebo pro změnu doleva. Čistota a stav sociálního zařízení celkem slušná. Sprchy na žetony 20 Kč. Co ve sprchách přímo nesnáším je igelit místo dveří. Vytknout se musí také neexistence odpadkových košů. Není tam ani jeden v celém kempu. A tak otázka kam se psím pokladem? Sáčky na psí bobky ani nekomentuji. Ty jsou v českých kempech velmi zřídka.
Zůstáváme pár dní a odjíždíme v době, kdy jsou hlášeny silné bouřky. Ty nás líznou v Českých Budějovicích. Ujíždíme a zdá se, že opět nám počasí vyjde.
Když jsme se v Itálii rozhodli, že cestování ještě nekončí a zakempujeme v Rakousku, vybrali jsme Ideal Camping Lampele am Ossiaher See. Bez rezervace na telefonní dotaz zda je volno a zda akceptují psy. Máme rádi jistotu. Do kempu jsme dorazili odpoledne. Na recepci chtěli vidět Covid pas. Roušky pro všechny vnitřní prostory a podepisujeme dokumenty, že s tím souhlasíme. Asi není nutné popisovat kvalitu čistoty a množství sociálního zařízení, teplé vody zdarma. To je prostě ve většině zahraničních kempů standard. Místo jsme si mohli vybrat. Kemp není přeplněný. Předpověď počasí je přibližně stejná jako byla v Itálii.
Kemp disponuje oploceným venčícím prostorem pro psy. To známe z Itálie a je to fajn, že zde může být pes bez vodítka. V kempu jsou i psí sprchy. Co nás ale překvapilo, že pes v kempu nesmí do jezera s tím jsme se už setkali i v Německu. Druhý den jsme vyrazili na výlet v domnění, že se holky budou moct někde vykoupat. Bohužel, všude kolem jezera ploty nebo nepřístupný terén. To nás zklamalo a tak porušujeme zákaz koupání, aby se holky alespoň trochu namočily.
Zavítali jsme i do baru, který jsme náhodně na břehu jezera objevili. Před samotnou objednávkou nám přinesli sešit s prosbou abychom napsali svá jména a telefonní kontakt. Další covidové opatření. My to chápeme jako nutnost a tak nás to nijak neuráží.
V kempu jsme si parádně odpočinuli, procházky po okolí, posezení v baru a místní restauraci, ale i v klidu u karavanu. Bylo tu poměrně dost psů a sympatičtí kempaři.
Pomalu přemýšlíme kam dál, zpět domů se nám ještě nechce. Ale tady podle předpovědi má být 35ºC a to bez namočení holek by bylo pro ně nepříjemné a ani na dlouhé procházky by to nebylo vhodné. Balíme, nakupujeme v místním Lídlu potraviny na přežití dalšího týdne a vyrážíme, ještě nevíme přesně kam. Zatím směr oběd v nějaké restauraci. A ani tady nás to nepřekvapilo. U vstupu chtěla obsluha vidět covid pas a u každého stolu se každý návštěvník musel zaregistrovat. Najedli jsme se a vyrážíme. Rozhodli jsme se směr Česká Republika.
Kolem 11 hodiny vyrážíme z Agriturismo směr Lignano a přemýšlíme, kde uděláme nákup a kde se dobře najíme. Cestou si pamatuji perfektní restauraci Ristoranteda Michele. Kdysi jsme tam už stavěli. Velké parkoviště, příjemná obsluha, dobré jídlo a možnost vyvenčení holek. Mno jen tam je dost koček a tak musíme být obezřetní. Restauraci jsme našli a po dobrém obědě pokračujeme přes supermarket do kempu v Lignanu. Kemp Lignano Sabbiadoro jsme navštívili poprvé v roce 2019. Vyměnili jsme ho za náš top kemp VTI Bibione z důvodu psí pláže. Zatímco v Bibione jsme museli na psí pláž autobusem. V Lignanu je to asi 800 m pěšky. Kolem 15 hod přijíždíme do kempu Lignano Sabbiadoro. Na první pohled bylo jasné, že kemp je daleko plnější, než jsme zvyklí. I složení turistů bylo jiné. Nejvíce Italů, pár Rakušáků, trochu Čechů. Je to asi jako u nás většina místních obyvatel cestuje po rodné zemi. Máme stejnou parcelu, jako v roce 2019 a protože tu jsme i ve stejném termínu jako tehdy, máme i stejné Italské sousedy. Ihned se dáme do řeči a probíráme současnou kempovou situaci. Máme parcelu MAX a tak dostatek místa. Stejně, jako v předchozím kempu máme směr jih velký strom, což znamená, že i tady zůstaneme bez satelitní TV. Myslím, že zprávy nám opravdu chybět nebudou.
Psí pláž je kousek od kempu. Je zde možnost rezervace lehátka, využít volnou pláž nebo zarezervovat box. My jsme provedli rezervaci boxu přes internet společně s rezervací kempu v roce 2019. A jak to hezky funguje. Vše platí.
I tady jsme dostali stejný box, jako v roce 2019. Výhodou boxu je, že holky nemusí být uvázány a mohou se pohybovat svobodně po ploše ca 4x4m. Součástí boxu jsou 2 lehátka + jedno psí, miska na vodu a slunečník. Cena sice vyšší, ale za komfort se holt platí.
My jsme spokojení. Holky jdou do vody, stejně jako každý rok, namočí tlapky a snaží se zdrhnout. A tak přistupujeme ke stejné strategii. Holky do hloubky doneseme a ony si doplavou na břeh. Ráno býval odliv a tak procházka za hloubkou byla delší a příjemnější. Holky si užívaly mělčiny. Letos jsme si užili i vln a bohužel i sem tam nějaké trávy. Uvádí se, že teplota vody je 26ºC. Moře je výjimečně teplé.
Dovolená je trochu jinak. Všude se dodržují hygienické předpisy. Na volné pláži jsou vyznačené rozestupy. Někteří chodí po pláži i s rouškou i když pro volné prostory to není povinnost ani v Itálii. Zatímco, do vnitřních prostorů je to povinnost. Všichni to dodržují a nikdo se nediví a nereptá. Jsme na dovolené a už jsme se hodně těšili na pravidelnou italskou stravu. Z pláže každý den rovnou do restaurace na oběd. To holky, naše hospodské povalečky, milují z celého dne nejvíce.
Všude v Itálii, ihned donesou misku s vodou psům, teprve pak nám jídelní lístek.. I tady platí, u stolu bez roušky, jinak s rouškou. Co je ale hodně zvláštní vchod jednou cestou a východ druhou. Divná to doba. Dřív se o dovolených lidi potkávali, letos se obchází. Na tuto životní změnu si asi budeme muset zvyknout. Na co si ale zvykáme těžce je nepřítomnost parmazánu na stole.
posypané číšníkem
využítí sáčku
Někde k jídlu dostaneme mini sáček grano padano, sýr na těstovinách není ani vidět. Jinde číšník sám nasype parmazán na těstoviny. Ale i tak jsme si jídla v restauraci užívali. Je to vlastně po dlouhé době, kdy jsou restaurace v Evropě otevřené. Po tento divný čas se hodně využívali objednávky a dovoz jídla domů, či k obytnému vozu. Nakonec, to tu stále funguje. My to nevyužili. S obsluhou je to jiný zážitek a konečně máme pocit, že jsme na dovolené. Dva týdny válení u moře byly tak akorát, myslím, že déle bychom to ani nevydrželi. Počasí nám vyšlo perfektně, bylo to jako za odměnu. Doma bouřky, dokonce tornádo a tady bezvadných 29 ºC max. Ani jeden den jsme neměli starost s přehřátím holek, ani jeden den nepršelo, nebouřilo. Další překvapení přišlo při placení kempu. Tím, že jsme měli rezervaci už z roku 2019 a nepožadovali jsme vrácení zálohy jsme na celý pobyt dostali slevu, která byla znatelná. Slevu jsme dostali rovněž za box na psí pláži. Paradox byl, že pláž byla jen o něco levnější než pobyt v kempu. Z Lignana odjíždíme tak akorát. Předpověď na další dny je 35ºC. A to bychom ani zažít nechtěli. Hodnocení : vše čisté a sprch a umyvadel tolik, že se ani nenaplní. V kempu je prodejna a restaurace. Cestou z Itálie hledáme opět supermarket. Nákup italských pochutin, parmazánu, zrnkové kávy, je pro nás téměř nutnosti. Vzhledem k tomu, že pokračujeme do Rakouska, tak i nákup základních potravin na snídaně a večeře. Poté vyrážíme směr naše známá restaurace Ristoranteda Michele, a pak už jen poslední autogril, italská káva, dálniční známka pro Rakousko.
Konečně je tu červen. Vytoužený měsíc a naděje, že letos konečně vycestujeme do Itálie. Rezervaci, kterou jsme měli z roku 2020 nám Italové na 2021 potvrdili a převedli placený rezervační poplatek. Vypadá to dobře. Přesto do poslední chvíle nevíme, co bude. Jedno je jasné doba covidová převrátila život na celé zeměkouli. Přestože máme ukončené očkování, v EU bude platit až od 1.7. Každý den čteme info jak vycestovat a co potřebujeme, podmínky se mění častěji, než jsme schopni sledovat. Čert aby se v tom vyznal. Těsně před odjezdem zjišťujeme, že pro Itálii potřebujeme vyplnit on line formulář Passanger Locator Form a covid Test ne starší 48 hodin. Tranzit Rakousko nepotřebujeme nic. To nám tak trochu změnilo plány. Abychom měli na hranicích Rakousko/Itálie platný doklad o testování musíme rovnou do Itálie. Teď jen doufat, že se nic ze dne na den nezmění. Na výsledky PCR testu čekáme několik hodin a pak vyrážíme. Tak trochu v netradiční hodinu, ve 3 ráno, protože nebudeme z časových důvodů platnosti testu v Rakousku přespávat. Těšíme se, že konečně cesta bude náznak normálu. Natěšené jsou i holky, které tentokrát cestují trochu jinak. Na sedadlo jsme dali Appii boudičku. Tessy je na svém místě pod stolem. Jedeme směr Itálie, malý kemp Agroturismo. Jako obvykle tankujeme za příznivou cenu CZK 28,50/l v Dolním Dvořišti a poté ve Villachu za Eur 1,569/l. (v přepočtu ca 41 Kč/l). O 1 EUR zdražily i tunely v Rakousku. Letos platíme EUR 12,50. Po překročení hranic do Itálie stavíme u prvního Autogrillu na pravé italské kafe. Letos jsme ho dostali místo do kelímku už do hrnečku. Velmi příjemně nás to překvapilo. Po pár km sjíždíme z autostrády a míříme po vedlejší silnici směr Udine. Cíl je restaurace a oběd. Podařilo se nám najít parkování přímo před restauraci. Super. Za Lasagne Bolognese, půl litru bílého vína a litru neperlivé vody platíme EUR 27. Celkem dobrá cena a spokojený žaludek. Do kempu Agriturismo CARSO, Trieste přijíždíme kolem 15 hodiny. Vyplňujeme potřebné doklady včetně prohlášení, že nejsme v karanténě, a že nemáme Covid. Kemp je skoro prázdný. To co potřebujeme je klid a pohoda. Zapomenout na všechno a žít. To se nám opravdu podařilo. Postavili jsme obytku tak, že na jih máme kmen stromu, což znamená satelit nefunguje. Ze začátku nás to štve, ale nakonec jsme rádi, že jsme si odpočinuli i od zpráv a všech informaci z domova. Žijeme tady a teď.
Agriturismo Carso
I holky jsou hodně spokojené, míst na čuchání po kempu je dostatek. Všude čisto. Sprchy a teplá voda zdarma. K dispozici mýdlo, desinfekce a saponát na nádobí. V kempu je i bazén. Ten jsme nevyužili, už se totiž těšíme na slanou vodu. Zatím jsme ujeli celkem 732 km se zastávkami za 12 hodin. Za dvě noci v oaze klidu jsme zaplatili 63 EUR a zrelaxovaní pokračujeme dál.
